16. JABUKA 2013

Loď: ELAN 350 Performance - YANKEE (2012), zařazena do skupiny 6, startovní číslo 43 

Charter: BURIN YC 

Baze: Marina Kornati, Biograd na Moru 

Zajišťoval: Marais, s.r.o. 

Pořadatel regaty: J.K. TIJAT VODICE 

Sestava YANKEE: 

Kapitán: Ondřej Labuda Lodní sporty Brno, HK-YACHT 

Posádka: 

Radka Klusáčková gena, genakr, kormidlo Lodní Sporty Brno 

Vladimír Lambl (Dick) výškové práce, genakr, kormidlo YC Neratovice 

Vojta Lambl hlavní plachta YC Neratovice 

Viktor Králík navigace, bufet, autor HK-YACHT 

Petr Horák klavír, kuchyně HK-YACHT 

Stanislav Ondroušek libero, stahování/vytahování genakeru nestraník 

Petr Vorel libero, čeleň, rolfogy nestraník 

Jabuka v YANKEE datech: 

Trasa závodu: Vodice - Komorica - Jabuka - Blitevnica - Vodice 

Start závodu: 14.11.2013 ve 21.00 hod 

Průjezd okolo Jabuky: 15.11.2013 v 5.15 hod na celkovém 33 místě 

Průjezd cílem: 15.11.2013 ve 12.18 hod 

V závodě ujeto: 99,1 nm 

Celkový čas v závodu: 15.18 hod 

Průměrná rychlost v závodu: 6,52 kt (max. rychlost 10,5 kt)   

Celkem ujeto včetně přejezdů a „výletů": 181,6 nm   

Pokec: 

Naše „mezinárodní" posádka čítala osm občanů, proto bylo nutno důsledně plánovat i dopravu. Bylo proto rozhodnuto, že na sraz 13.11.2013 ve 24.00 v Brně se pojede následovně: 

 -          Severní Morava, tj. Staňa a já, pojedeme Staňovým autem do Brna, což mi vyhovovalo.  V Brně už u Horcla čekal i Ondrášek, takže jsme pouze                             přeložili věci do Horclova auta a odjeli na sraz na ČS Benzina - Bystrcká. 

 -          Jižní Morava (zbytek Brna), tj. Ráďa a Petr, se na místo odjezdu dostali vlastními povozy. 

 -          Praha a jiné moravské kolonie, tj. kluci Lamblovi, přijechali vlastním vozem a v Brně přiložili Ráďu a Petra. 

Nutno podotknout, že všichni byli velice dochvilní a nezbývalo nám už nic jiného, než vyrazit na cestu. Trasa byla zvolena přes Rakousko a Slovinsko do Biogradu na Moru, kde jsme měli 14.11.2013 na 9.00 hod dohodnuto převzetí lodi. 

Původní představa, že pojedeme spolu, sice nevyšla, ale konec dobrý, všechno dobré, v Biogradu jsme se potkali. 

 Vzhledem k tomu, že samozřejmě nezuřila turistická sezona, byla cesta plynulá a bez front. I tak jsme s láskou využili na chorvatské dálnici nabitou „krabičku" na placení mýta. Táto skátula cestu ještě zrychlila a o pár Kun zlevnila. Musím upozornit, že krabička platí pouze na dálnici ze Zabrebu do Splitu. První úsek dálnice (ze slovinských hranic do Zagrebu) patří někomu jinému a neplatí tam… Prodejní místa pro zakoupení krabice si raději zjistěte předem (prodejních míst moc není a otvírací doba není 24 hod…), popř. si ji pučte od nějakého kamaráda jako my… Alíku, tímto Ti velice děkujeme! 

 V Biogradu už měli vše připraveno, takže Ondrášek vyrazil převzít loď a my s Horclem a Staňou nakoupit proviant a internet. Internet je myšlen tak, že jsme měli půjčený modem s předplacenou chorvatskou kartou pro příjem internetového signálu, který byl potřeba dobít. Koupili jsme internetu za 50,-HRK a poslali kód Inžovi, aby nám ho dobil. Inžo, tímto i Tobě velice děkujeme! 

Loď převzata, naložena. Ještě převzít genakr, první nic moc, druhý OK - bereme. 

ELAN 350 je všeobecně známá loď, takže asi nemá cenu se o ní moc rozepisovat. Sportovní ladění lodi je vidět na první pohled, což má samozřejmě i vliv na podpalubí, které není tak honosně zařízené a prostorné jako u běžných charterových lodí, ale jedeme přece na závody ne? Nezdržovat se a rychle do Vodice. První zkušenosti s lodí, paráda. Jede nádherně. Zadoboční kurzy - raketa. Přední kurzy - jede, ale mírně splouvá, což se v závodě ukázalo jako dost špatná vlastnost…, nebo nám to moc nešlo :-). Ve Vodici jsme se vyvázali bokem na ostatní 350-tky. Přístav byl plný, všude spousta lidí, počasí skvělé.  Ondrášek s Ráďou nás šli zaregistrovat, ostatní procházka Vodicí, sraz v hospodě na nábřeží. Tady bylo možné si konečně v klidu prohlédnout trasu závodu atd. Po krátké poradě - připravit loď k boji. Uklidit, rozložit zavazadla a vybavení lodi, atd. Mezi tím přišli komisaři závodu zkontrolovat loď, zda máme potřebné vybavení atd. Zároveň nám instalovali GPS přijímač, aby bylo možno sledovat loď v reálném čase.  

Potom už byl celkem volný program. Kolem 18.00 hod začala hrát kapela, která prošla po nábřeží až k městskému molu, kde jsme kotvili. Pěkné. Šli jsme s Horclem uvařit flákotu. Vonělo to krásně a myslím si, že ostatní posádky moc nechápaly… Cca v 19.00 hod odešel Ondra na kapitánskou poradu před startem, která se konala v „izletech", výletní lodi, která kotvila u městského mola. 

Start byl stanoven na 21.00 hod, takže bylo rozhodnuto tak, aby byla posádka nakrmena a připravena na 20.00 hod.     Od 20.00 hod se začaly posádky vydávat do bazénu před Vodicí a vyčkávali startu.   

START Prostor před Vodicí je vcelku velký, ale když vezmeme v úvahu absolutní tmu, 64 lodí + rozhodčí a doprovodné čluny a ještě skutečnost, že je tento prostor rozdělen startovací linií, nezbývá tam toho místa nějak moc.  Poziční a ostatní světla lodí se míhaly v divokém křižování, že to tam vypadalo jako na pouti. V té záplavě světel bylo celkem problém zaregistrovat startovací linii, kterou tvořily dvě lodi pořadatelů, vybavených atypickými světly. Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme se „schovali" za pravoboční startovací loď a číhali. Věčné odpočítávání. Konečně start!

Vyrážíme. 

Ze startovací lodě odpálí světlici, málem jsem se posral. Nabíráme kurz na první průjezdný bod - maják Komorica. Vzhledem k příznivému větru bylo rozhodnuto vytáhnout genakr. Vše připraveno, genakr může jít nahoru. 

Výtah stoupá neuvěřitelnou rychlostí, bohužel bez genakru. Praskl šekl. Výtah se „zakusuje" nahoře na stěžni. Co teď? Všude kolem ostatní lodě, manévrovat se nedá. Je tedy potřeba držet kurz a výtah uvolnit. Chlapa na stěžeň! Kde je sedák? Nikdo neví… (našli jsme ho při předávání lodi…). Dick se obětavě připíná za „harness" a synátor ho táhne vzhůru. Po cca 20-ti minutách je problém zažehnán! Sláva Ti, Dicku, 3x sláva! 

Pokračujeme v krasojízdě a dojíždíme to, co jsme ztratili. Míjíme Komoricu. Hlásíme vysílačkou průjezd postupovým bodem. Moc hlášení za námi slyšet není, což není moc povzbuzující…  Celou cestu na Jabuku foukalo cca 50° zleva rychlostí 13-15kn. Svítil měsíc, moře se moc nevlnilo, loď letěla jak namydlená, prostě nádherný jachting. Mezi tím minula půlnoc a my se přibližovali k Jabuce. Lodě před námi vypadaly jako vrtné plošiny (osvětlení) a co bylo pozitivní, hodně se blížily a spoustu jsme jich míjeli. Když jsme míjeli lodě s kevlarovými plachtami, vypadaly jako pyramidy. Cca 20 mil před Jabukou se začala u posádky projevovat únava a jednotliví členové včetně kapitána šli na chvíli zalomit. Kormidlo převzal Dick, já jsem mu do toho kecal a Ráďa se uložila v kokpitu do spacáku - co kdyby náhodou. 3míle před Jabukou jsme vzbudili Ondru a chystali se na otočku. Ve vysílačce už bylo slyšet hlášení lodí, které točily před námi a tentokrát jich nebylo tolik… Jabuku jsme otočili 15.11.2013  v 5.15 hod na 33. místě!  

Po otočce na Jabuce byl určen kurz na další průjezdný bod a to na maják Blitevnica. Všechno šlo dobře cca 10mil. Potom přišlo to, co jsme v předpovědích viděli, ale nevěděli, kdy to přijde. Vítr zesílil na 20kn. Začalo to být zajímavé… Asi v půli přejezdu proběhlo bezpečnostní hlášení všech lodí, v jakém čtverci se nachází. Znělo to celkem dobře, většina lodí byla kolem nás a za námi… (mapa se zakreslením trasy závodu byla rozdělená na čtverce označené jako šachovnice) Cca 10mil před Blitevnicí přišla bouře s deštěm a vítr zesílil na 28-30kn. Stále jsme se drželi statečně. Po nahlášení průjezdu kolem Blitevnice jsme však museli jet ostrou stoupačku a to už taková paráda nebyla. Byť jsme vyvažovali jak čerti (někteří ovšem netakticky vyhazovali zátěž), bylo až smutné vidět, jak nás FIRSTy a jiné větší lodě drtí. Nu což dělali jsme, co se dalo… Křižováním do cíle. 

Cíl byl tvořen bójí na moři a vlajkou na molu. Moc to vidět nebylo, ale lodě které jely před námi nám ho bohužel ukázaly. 

Cílem jsme projeli 15.11.2013 ve 12.18.45 hod v celkovém čase 15.18.45 hod. 

Závěrečná siréna, poslední parádička pro „diváky" a potom už plachty dolů, vyvázat se na ostatní lodi a bylo po všem… 

Přežili jsme Jabuku? 

Samozřejmě, ale dle mého pohledu k nám byl Neptun velice přátelský… Po tom co jsem četl a viděl videa a fotky z předchozích ročníků, byl tento ročník až na závěrečnou bouřku vcelku mírný. Uvidíme příští rok? 

Po uklidnění emocí a odhadech, jak jsme skončili, začaly celkem běžné věci. Horcl uvařil gulášek a dali jsme si do trumpety - opět nechápavé pohledy z lodí, kde baštili paštiky. 

Nastala i údržba a úklid lodi. Zjistili jsme mimo jiné, že kanystr s naftou v náklonech trošku povolil a ropa se nám přes batistu vylila do kajuty. Pěknej smrad. Potom zasloužená sprcha v místním yacht clubu, odchod na pivko, návrat na loď. Tady jsme na netu zjistili předběžné výsledky - nic moc - ten poslední úsek nás připravil minimálně o pět až deset míst… Vlastní váhou začala drobná rekreace na lodi, promítání filmů z předchozích plaveb a požírání všeho možného. Zároveň se začala projevovat únava, vždyť jsme pořádně nespali 48 hodin! Posádka se uložila ke spánku. 

Vzhledem k tomu, že bylo teprve něco kolem 18.00 hod, řekli jsme si s Horclem, že tak brzo nevyměknem a šli naproti do hospody na pivko, ale i tak nás to skolilo cca ve 21.00hod. Spánek. 

Ráno 16.11.2013 odchod na snídani. Neuvěřitelná pohoda, sluníčko. Prohlídka Vodice a opět se nám do cesty připletla ta sama hospoda. Po návratu na loď byl Ondra trošku nasranej, protože chtěl vyjet na moře dřív - na post trénink. 

Náladu nám ale spravila zpráva, že byla vyhlášena kategorie ELAN 350, kde se náš YANKEE umístil na 3. místě! Aspoň něco. 

Hurá na moře. V plánu bylo, že zajedeme na oběd na ostrov Kaprije do Konoby Antonio, která se nachází skoro naproti Vodice. Po cestě jsme si řádně zablbnuli tak výrazně, že se nám málem podařilo vymazat izolko nad Kakanem na Hr Mala Mare z námořních map. 

Po přistání na Kaprje bylo průzkumem zjištěno, že majitel restaurace Antonio je mimo ostrov. Byl zvolen náhradní program. Ondra s Ráďou pojedou lodí do „hlavního" města Kaprje a zbytek si udělá pěší procházku přes ostrov. Jak řekli tak udělali. 

V Kaprje bylo na nábřeží u přístavu všechno zavřeno. Stály tam pouze čtyři lodi z regaty. Koupili jsme si tedy v obchodě lahváče a vyhřívali se na sluníčku. Vtom bylo drobnou špionáží zjištěno, že asi 50m od nábřeží je otevřená hospůdka Kate a byla tam! Co se nemělo stát, bylo to, že paní vedoucí nám ihned donesla láhev domácí travarice a navíc vynikající! K jídlu připravila se synem ligne na žaru (syn byl kdysi v Bohumíně, takže krajan). Super. Víno k jídlu samozřejmostí. Jak je zřejmé, trošku jsme se tam zdrželi… 

Už za tmy, po přibytí na loď nastala otázka v kolik je vyhlášení výsledků a kde? Zjištěno. Chvíli jsme křižovali, ale když už bylo jasné, že to nestihneme, byl nahozen motor a úprkem do Vodice. Původně mělo být vyhlášení v paneláku u kotviště. Po městě běhaly zmatené posádky a sháněly informace, kde to teda je. Pořadatel však přesunul akci do hotelu na druhé straně přístavu až za marinou. Paráda. Poklusem vchod. Kdybychom se zdrželi klidně o hodinu, nic by se nestalo, na jihu je na všechno času dost. 

Vyhlášení proběhlo v klidu, vína popili, polévky pojedli. Akorát nám nebylo jasné, proč k polévce dali lžíci a vidličku? Když už nám nic nechtěli nalít, odebrali jsme se směrem k lodi. 

Co čert nechtěl, postavila se nám do cesty zase ta „naše" hospoda. To už byla rekreace v plném proudu a někteří řečnili jako v parlamentu. Hospoda zavírá. Příchod na loď.   Už dříve bylo dohodnuto, že odjedeme do Biogradu po vyhlášení výsledků, abychom nemuseli moc brzo vstávat. Odjezd z Vodice proběhl někdy po půlnoci 17.11.2013. První část cesty byla veselá, do Biogradu jsme však vpluli jako loď duchů, ale všechno včetně přistání proběhlo úspěšně. Spát.   

Ráno uklidit, nabalit, předat loď, kafé, WC a odjezd domů.   

Děkuji všem zúčastněným, pořadatelům, kamarádům atd. za skvělou náladu, organizaci a skvělý závod.   

Za posádku Yankee Viktor 

Vzhledem k tomu, že píšu o naší lodi, zaměřím se pouze na ni: 

Celkové pořadí: 

Celkem bylo na startu 64 lodí. Závod dokončilo 60 lodí. 

YANKEE se celkově umístil na 46. místě. 

Pořadí ve skupině 6: Ve skupině 6 bylo celkem 16 lodí. YANKEE skončil ve skupině na 9. místě. 

Pořadí ORC: Do ORC bylo přihlášeno celkem 24 lodí. YANKEE skončil na 17. místě. 

Pořadí ve třídě ONE DESIGN ELAN 350: Elan 350 bylo na startu celkem devět. YANKEE skončil na 3. místě! 

 Vážení, na fotkách to samozřejmě zase vypadá, že se nic význačného nedělo :-), ostatně jako vždycky, ale je snad samozřejmé, že když se něco děje, tak nemá nikdo čas fotit, nebo natáčet a v noci to s našimi přístroji ani dost dobře nejde...  Takže alespoň tak...